Politická činnost Jana N. Krouského

Začátky politického působení Jana Krouského spadají do roku 1848. 23. dubna přednesl v Mladé Boleslavi řeč v níž vysvětloval právě vydaný nejvyšší patent, jenž povoloval pro Čechy úřady se sídlem v Praze a svobodný volební řád do sněmu. 9. - 15.června se konaly volby do českého sněmu, ve kterých byl Krouský (ve svých 34 letech) zvolen poslancem mladoboleslavského vikariátu. V téže době se účastnil deputace, jež byla vyslána ke generálu Windischgrätzovi a prezidentovi zemské vlády L. Thunovi s žádostí o zastavení bombardování Prahy.

4.července 1848 proběhly volby do říšského sněmu. V Praze, Ml. Boleslavi, Bělé, Chrudimi a Žel. Brodu byl zvolen F.L.Rieger; v Benátkách, Říčanech, N.Kníně a Humpolci K.H.Borovský. Rieger ovšem prohlásil, že přijme pouze volbu v Železném Brodu, Havlíček pak jen v Humpolci. Proto se 23.července uskutečnily druhé volby, ve kterých byl zvolen v Ml. Boleslavi Vinařický, v Bělé V.Frost a v Benátkách Fr.Plaček (ten však přijal mandát za Chrudim, a proto za něj nastoupil Nebeský). Jan Krouský byl navržen za kandidáta a vyhlášen vedle Vinařického, ale nakonec ustoupil svému švagrovi.

Počátkem ledna 1849 byl Vinařický jmenován děkanem v Týně nad Vltavou a v důsledku toho se vzdal poslanectví v říšském sněmu. Ve svém dopise z přelomu let 1848/49 se táže Krouského, zda by nechtěl být kandidátem pro říšský sněm. Ten dává v následujícím listu váhavý souhlas. Rieger v Národních novinách z 27.ledna doporučuje boleslavským voličům, aby volili za nástupce Vinařického hraběte Dejma. „Jestliže ale raději někoho ze středu Vašeho voliti chcete a muži, kterého jste pro sněm český za svého zástupce volili, zastoupení svoje i zde odevzdati volíte, míním t. p. Krouského z Katusic; vězte, že i jeho s otevřenou náručí uvítáme, jsouce přesvědčeni, že on vroucí láskou k národu a zdravým úsudkem o věcech pojednaných nahradí zkušenost a zvláštní známosti politické, jimiž by nám jiný prospěti mohl.“ Nakonec byl skutečně zvolen za okres mladoboleslavský hrabě Dejm, jenže hned 7.března byl sněm rozpuštěn.

Po odmlce způsobené neutěšeným vývojem poměrů po roce 1848 byl roku 1861, kdy byly vyhlášeny volby do zemského sněmu, navržen J.Krouský kandidátem za kraj Mladoboleslavský, Mnichovohradišťský a Bělský. 17.června píše ve svém dopise Rieger Krouskému: Milý příteli! - S pravým potěšením uslyšel jsem, že voličstvo Mladoboleslavské Vás chce kandidovati do sněmu, neb s radostí se podle potřeby s Vámi opět shledáme... O den později byl Krouský jednohlasně zvolen. V dopise knížete Thurn-Taxise můžeme číst: Vážený příteli! - Přijel jsem s panem Řezáčem do Boleslavi a dozvěděl se šťastný výsledek včerejší volby, což nás náramně potěšilo. Jde to posud vůbec výborně... V předvečer odchodu Krouského na sněm bylo na oslavu toho, že v zákonodárném sboru bude zasedat český sedlák, uspořádáno slavnostní shromáždění na katusické návsi. Na sněmu byl pak Krouský přidělen společně s Palackým, Zátkou a Sladkovským k 9.odboru.

16.července 1863 byl hrabě Dr. Rudolf Thurn-Taxis pro své výroky po zvolení předsedou nymburského hospodářského spolku odsouzen nejvyšším soudem ke čtrnáctidennímu vězení. Jeho návrat z vězení provázely mohutné ovace, za jejichž hlavní organizátory byl označen Jan Krouský a dr. Karel Mattuš. Ti byli společně s dalšími čtyřmi rolníky dokonce obžalováni u c.k. krajského soudu v Mladé Boleslavi z pobuřování. Když pak 22.dubna 1865 proběhly první volby do okresního zastupitelstva nebyl Jan Krouský, ač řádně zvolen starostou okresu bělského, ve své funkci státním ministerstvem schválen. Důvodem bylo zřejmě mimo jiné i výše uvedené uvítání knížete Thurn-Taxise. Okresní zastupitelstvo se přes zamítavé stanovisko ministerstva rozhodlo podpořit ho i v opakovaných volbách. Ani napodruhé však nebyl Krouského předsednictví potvrzeno. Nakonec byl navržen a posléze i schválen Josef Jíra z Tajné. V okresním výboru však Krouský aktivně působil od jeho založení až do své smrti.

21.července 1868 se konal v Bělé pod Bezděze velký tábor lidu, jehož se zúčastnilo na 10 tisíc Čechů a Němců. Krouský byl jedním z hlavních organizátorů celé akce a měl být i předsedou shromáždění, protože však tuto nabídku nepřijal, byl zvolen již zmiňovaný R. Thurn-Taxis. Vzrušená atmosféra  zavdala posléze příčinu k rozpuštění tohoto tábora. Proti tomu se organizátoři ohradili a byla sepsána petice, která protestovala proti omezování svobody. Žádného výsledku však tím nebylo dosaženo.

Podobný tábor lidu byl svolán také o dva roky později. Shromáždění však již nebylo povoleno na náměstí v Bělé nýbrž přímo na úpatí Bezdězu. Také zde byl jedním z organizátorů Jan Krouský.

Když se v roce 1871 konali volby do říšské rady, byl okres Bělský zařazen mezi německé okresy a nemohl tak doufat ve zvolení svého kandidáta. Poté, co se zástupci okresu bez úspěchu pokusili o dohodu s Němci na kandidátovi, jenž by byl sice ze strany německé, ale který by byl akceptovatelný i stranou českou, došlo k úplnému rozkolu a zástupci okresu Bělského, protože pozbyli naděje na zvolení přijatelného kandidáta dali nakonec své hlasy manifestačně Krouskému, aby tak - jak píše Jan Šafránek -  aspoň smýšlení svoje osvědčili.

Za zmínku ještě stojí dopis Karla Sladkovského Krouskému z června 1874, ve kterém se dotazuje, zda by nechtěl kandidovat s jeho přáteli (tj. mladočechy) do sněmu. Krouský ovšem nabídku Sladkovského odmítl, protože náležel ke straně Riegrově, která tehdy stála v opozici proti vládě a nechtěla do sněmu vstoupit.